|
| |
|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
| |
|
|
Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku
Hasil, Jan ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Losert, Hans (oponent) ; Kalhous, David (oponent)
260 10. SOUHRN/ SUMMARY ČESKO-BAVORSKÉ KULTURNÍ KONTAKTY V RANÉM STŘEDOVĚKU Disertační práce na téma Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku byla zadána v roce 2010 s cílem rozvinutí autorovy diplomové práce, která byla chápaná jako sonda pramenné báze a programová studie,690 do podoby prvního uceleného monografického zpracování této doposud oborově i regionálně roztříštěné problematiky. Zadání práce tehdy předpokládalo "rozhodnout, zda existuje objektivní historický význam tohoto pojmu, nebo jestli (a jakým způsobem) se smysl tohoto termínu posouval a jakým způsobem je třeba v připravované práci s tímto dědictvím zacházet". Dále pak byla definována pětice materiálově orientovaných témat, které měly celkový teoretický koncept testovat na výsečích jinak nezvládnutelně obsáhlé pramenné báze: (i) studie k výpovědním možnostem langsaxu v kontextu řadových pohřebišť, (ii) pokus o užší regionalizaci výskytu esovitých záušnic v návaznosti na sídelní kontext, (iii) revize nálezového fondu z Chebského hradu, (iv) kapitola k problematice elit raně středověkého severovýchodního Bavorska a konečně (v) diskuse s dosavadními koncepcemi toponomastického bádání o fenoménu Slovanstva na česko-bavorském pomezí. Výzkumné aktivity se soustředily zejména okolo projektů GA UK "Česko- bavorské kulturní kontakty v...
|
|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
|
Libeň Bohumila Hrabala
Zavadilová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabývala částí Prahy 8 - Libní, a to v kontextu života a díla spisovatele Bohumila Hrabala. Pokusila jsem se ukázat Libeň takovou, jaká byla ve dvacátém století, tedy v době, kdy v ní slavný spisovatel žil. Nejprve jsem se věnovala životu Bohumila Hrabala a Libni v jeho díle, následně jsem nastínila její historii. V hlavní části jsem se snažila ukázat konkrétní místa Libně, na která se Bohumil Hrabal za svého života sám vydával a která měl rád. Jednalo se především o okolí Libeňského zámku, rozmanité libeňské kopce a výhledy, okolí řeky Vltavy, potoka Rokytky a v neposlední řadě o prostředí libeňských hospod. Jako celek práce ukazuje atmosféru Libně minulého století zejména v souvislosti s Hrabalovou trilogií Svatby v domě.
|
|
| |
|
|
Strategická analýza vybrané municipality - spolková země Dolní Rakousko
Vyletělová, Pavla
Diplomová práce na téma Strategická analýza vybrané municipality se zabývá zpracováním strategické analýzy vybraného regionu v Rakousku, kterou je Spolková země Dolní Rakousko. Na začátku práce je provedena literární rešerše, která teoreticky vymezuje zpracování práce. V části praktické je charakterizováno vybrané území a provedena analýza regionu, která mapuje základní informace a současný vývoj. Na základě získaných informací je sestavena SWOT analýza, na kterou navazuje navrhovaný strategický plán včetně akčního plánu rozvoje oblasti. V závěru práce je provedeno zhodnocení a doporučení dalšího možného vývoje rozvoje území.
|
|
|
Formy spolupráce obcí
Procházková, Alena ; Nitschová, Lucie (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce ?Formy spolupráce obcí? je vymezit, jak mohou obce v rámci výkonu samostatné působnosti spolupracovat s ostatními obcemi a zaměřit se na mnou zvolený mikroregion. Práce je rozdělena na tři části. V první kapitole jsem stručně charakterizovala specifika obcí v ČR a určila formy spolupráce obcí. Druhá část je zaměřena na konkrétní spolupráci dobrovolných svazků obcí, na jejich motivaci pro spolupráci, jejich právní postavení a hospodaření. V poslední kapitole se věnuji mikroregionu Ivanovická brána, který je tvořen dobrovolným svazkem dvanácti obcí.
|
host ::
RSS.